Říjnový Eshopista v Art & Event Gallery Černá labuť přinesl řadu inspirativních tipů pro řízení financí a investic. Pokud jste na akci nemohli dorazit, vybrali jsme pro vás některé informace, které během akce zazněly.
Seminář: Jak připravit e-shop na investici?
Ondra Klega si s Jakubem Hladkým a Petrem Hrádkem (správci facebookové skupiny Prodej www a eshopů CZ/SK) připravili praktický seminář o přípravách e-shopu na investici.
Zaznělo hned několik praktických tipů. Patřilo mezi ně například:
- Zajímejte se o osobu investora a jeho motivaci, proč by do koupi podílu vůbec měl jít.
- Zdůrazněte, jak projekt pracuje s opakovanými zákazníky.
- Pečlivě si nastudujte výhody vašeho produktu či služby.
- Ujasněte si, jak si stojí váš projekt oproti ostatním značkám na trhu.
- Myslete na svou firemní strukturu. Pokud projekt stojí výhradně na osobě zakladatele, je velmi pravděpodobné, že si investoři budou chtít jeho působnost v projektu na určitou dobu smluvně pojistit.
- Pečlivě propočítejte marži a hodnotu EBIT(DA).
- Snažte se být v rámci možností otevření. Lepší, abyste na případné slabiny projektu upozornily vy, než aby na ně investor přišel sám.
Ondra Klega v druhé části semináře přiblížil, jak měřit finanční kondici e-shopu. Patří sem například hodnoty:
- celkový obratu,
- průměrná marže,
- provozních nákladů
- marketingových nákladů,
- krycího příspěvku,
- cash flow.
V závěru blíže představil manažerský report pro řízení financí.
Jak se změnilo finanční řízení ZOOTu
Lukáš Uhl blíže přiblížil aktuální situaci ZOOTu, kde působí jako výkonný ředitel.
Za pádem ZOOTu stála kombinace 3 příčin:
- profitabilita,
- tempo růstu,
- kapitálová struktura.
Nákladová struktura byla podle něho přehnaně velká. Lukáš například přiznal, že ještě před jeho příchodem tvořilo marketing firmy 100 lidí. Dnes ho tvoří zhruba 12 osob.
Ztráta za minulý rok činila přes 200 milionů korun. To by samo o sobě ale nebylo fatální, protože řada firem dovede dlouhodobě fungovat i ve ztrátě, pokud drží dostatečné tempo růstu. Jenže to se zde nedařilo.
Na začátku ZOOT rostl o 40 až 50 %, což hodně lákalo investory. Jakmile ale růst začátkem loňského roku polevil, situace se zkomplikovala.
Třetí problém souvisel s kapitálovou strukturou, respektive poměrem mezi vlastním kapitálem a dluhovou složkou. Negativní bilance odrazovala případné další investory.
Lukáš vyvracel i častý mediální názor o fatálním vlivu vratek. Pokud by firma zcela omezila vratky na výdejnách na 30–40 %, ušetřila by údajně jeden, maximálně dva miliony korun měsíčně (při celkových měsíčních nákladech 28 milionů korun).
Nová strategie společnosti má spočívat na podpoře:
- partnerských výdejen a zastoupení v obchodních centrech,
- privátní značky oblečení ZOOT.
Kolik stojí Alza?
Matěj Kapošváry prezentoval výsledky výzkumu magazínu EXEC, který aktuální číslo věnoval kapitálovým investicím.
Existují 2 základní metody oceňování firem.
1) Discounted cash-flow
Bere v úvahu, kolik peněz z firmy poteče formou cash-flow každý rok, což se vypočítává na několik let dopředu. Počítá se v intervalu 3 až 10 let. Nevýhodou je, že tento výpočet ovlivňuje řada proměnných, kterými mohou kupující i prodávající hýbat.
2) Metoda tržních násobků
Sleduje, jaké podobné transakce na trhu proběhly. Případně porovnává, jakou hodnotu mají veřejně obchodovatelné firmy z podobného sektoru. Nejčastěji se sledují tržby (případně EBITDA) v poměru k hodnotě firmy. Tato metoda ale naráží na situaci, kdy vypočítáváte hodnotu firmy, která nemá na trhu podobnou konkurenci.
Hodnotu firmy podle Matěje ovlivňují tyto věci:
- EBITDA, tržby,
- vývoj zisku a tržeb,
- tržní pozice, počet trhů,
- lidé a management,
- zákazníci, brand, technologie,
- motivace kupujícího a ochota prodávajícího.
Podle odhadu EXECu a odborníků, kteří výzkum připravovali, pak Alza stojí okolo 25 až 35 miliard korun.
Panelová diskuze o vstupu investora do e-shopu
Vystoupili v ní Peter Hajduček, Josef Mech a Radek Průša. Zatímco první dva panelisté se podělili o zkušenost se vstupem investorů, Radek přiblížil úspěšný prodej svého e-shopu.
Při prodeji elektronického obchodu dělá řada e-shopařů chybu, že svou nabídku dostatečně neodliší od ostatních. Radek například ve své prodejní nabídce ukazoval, jaké jsou byznysové vhledy e-shopu do budoucna pomocí veřejně dostupných dat.
U spolupráce s investorem se podle panelistů vyplatí si vyjasnit hned od začátku vzájemná očekávání. Jinak vám hrozí, že se zájmy obou stran časem rozdělí, a to komplikuje další směřování firmy. Josef Mech radil, aby se nepodceňovaly náležitosti smlouvy a co nejlépe se v ní vyjasnily vzájemné vztahy zakladatele a investorů.
Kvalita investice se často posuzuje jen podle valuace. Peter Hajduček ale upozornil, že neméně velkou roli hrají i ostatní faktory jako například know-how investora nebo způsob spolupráce. Sám přiznal, že získaná investice Footshopu od ENERNu rozhodně nepatřila k nejvyšším nabízeným, ale vše se vrátilo ve skvělé spolupráci, která přináší profit oběma stranám.
Jozef Kováč – E-commerce trh pohledem investora
Podle řady zdrojů nepatří e-shopy k příliš oblíbeným oblastem pro investování. Jozef Kováč z investičního fondu Hartenberg Capital tento názor vyvracel s ohledem na změny spotřebitelského chování (propojování offline a online trhu) a výjimečný růst české e-commerce v evropském kontextu.
Fond investuje podle 2 základních kritérií:
- Velikost
- Sektor
Následně posuzuje perspektivu odvětví, růstový potenciál trhu a jeho konkurenčnost. Až poté se soustředí na analýzu samotné firmy.
Jozef zdůraznil, že vnímá čísla projektu jako první kritérium pro navázání úspěšné spolupráce. Až poté bere v úvahu také příběh firmy a sílu značky. Obojí vypovídá o konkurenceschopnosti společnosti na trhu.
O úspěchu investice rozhoduje také osobnost zakladatele, kdy investoři často věří přímo člověku, do kterého vkládají své finanční prostředky. Jozef upozornil, že investor vnímá jako rizikové, pokud je firma závislá pouze na jednom člověku.
Na závěr dal 2 doporučení:
- Buďte vůči investorům maximálně upřímní.
- Buďte co nejpřesnější při naceňování své firmy.
